pondělí 30. ledna 2012

Předsudky


Ahoj dnes jsem se musel zamyslet nad předsudky. Zastihl jsem se totiž, že si prohlížím holku, která šla jen náhodou kolem a hodnotím ji podle toho jak vypadá. Tak jsem se zarazil a říkám si, počkat, počkat, takhle já přemýšlet nechci. Uvědomil jsem si že velmi často posuzuji lidi jen podle toho, jak se mi líbí nebo nelíbí, nebo jak mi jsou nebo nejsou simpatyčtí.




Občas máme velmi blízko k tomu někoho odsuzovat a to i přes to, že o tom člověku vlastně pořádně nic nevíme. Bible o tom říká toto:

Lukáš 6:37  Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno.
Lukáš 6:37  Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno.

Římanům 2:1  Proto nemáš nic na svou omluvu, když vynášíš soud, ať jsi kdokoli. Tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe. Neboť soudíš, ale činíš totéž.


Začal jsem přemýšlet jaké by to asi bylo kdybychom lidi kolem nás, ale i sebe, dokázali vidět tak jak nás vidí Bůh. Bůh o nás ví úplně všechno a zná nás od našeho narození až doposud. Zná nás úplně dokonale to znamená i se všemi našimi chybami ví dokonce i to co si jen myslíme a přesto nás dokáže stále milovat. Dokážeš si to představit. Já jsem Bohu za jeho lásku moc vděčný a nikdy mu nepřestanu děkovat za to co pro mě i tebe udělal a stále dělá:

Jan 3:16  Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Chtěl bych tedy především sobě, ale i tobě kdo si tohle budeš číst abychom neodsuzovali druhé, protože ty lidi častokrát vůbec neznáme a navíc, kdo vůbec jsme abychom soudili druhé. A taky abychom nehodnotili lidi podle toho jak se nám zamlouvají, ale abychom se pokusili na lidi dívat tak jak se na nás dívá Pán Ježíš.

Na závěr bych chtěl uvést jednu pasáž z Bible, která mluví o tom, jakou lásku má Bůh k nám a o jakou i já chci usilovat:

1 Korintským 13:1  Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
2  Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3  A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
4  Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
5  Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
6  Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
7  Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
8  Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno.
9  Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné;
10  až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.
11  Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.
12  Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.
13  A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.

Archiv: Tenhle příspěvek je ještě ze starého blogu :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat